Kompostér do bytu

Kompostér do bytu – elektrický kompostér, vermikompostér do domácnosti. Jak správně kompostovat?

Problematika znečištění životního prostředí nadměrným množstvím odpadu se každým rokem stává aktuálnějším a vážnějším tématem. Existuje řada způsobů, kterými dokáže běžný člověk přispět k lepšímu zítřku v souvislosti s redukcí odpadu vyváženého na komunální skládky. Mezi tato opatření patří i kompostování. Věděli jste, že 40 až 60 % komunálního odpadu tvoří bioodpad, který často nazýváme také kuchyňským odpadem?

Publikované: 24.03.2023
Aktualizované: 25.05.2023
Obsah článku:

Kompostování je metoda, díky které zabijete dvě mouchy jednou ranou. Jednak snížíte množství odpadu ve své domácnosti a dáte druhou šanci výživným látkám nacházejícím se v organickém odpadu, ale také se výsledkem kompostování v podobě přírodního hnojiva odvděčíte přírodě za její neustálé zprostředkování síly a regenerace, a dopomůžete její další prosperitě. V následujících odstavcích objasníme smysl a využití kompostu, ale také způsoby, jakými je možné k této nápomocné činnosti přistoupit, pokud bydlíte v bytě.

Využití kompostu v domácnosti

Výhody kompostování byly známy již našim předkům, přičemž tato činnost zůstává zažitá v množství domácností na vesnicích, kde je třídění bioodpadu od toho komunálního přirozenou součástí života převážné části obyvatelstva. Možná je to i tím, že v některých vesnicích neodnášejí komunální odpad každý týden jak je zvykem ve městech, a tedy se obyvatelé musí ve vlastním zájmu postarat o to, aby jim odpadkový koš nezapáchal, ale také aby se v něm nevytvářelo ideální prostředí pro vznik škodlivých bakterií.

Kompost je ve své podstatě směs bohatá na výživné látky, která vzniká rozkladem nahromaděných organických potravin, přičemž výsledné vlastnosti této směsi z ní činí substrát vhodný jako přírodní hnojivo. Při kompostování hraje velkou roli správná teplota, vlhkost a materiály, které společně vytvářejí prostředí vhodné pro specifické bakterie, hmyz a plísně urychlující proces zpracování kuchyňských zbytků do výsledného kompostu.

Vzniklé kompostové hnojivo je velmi výhodným řešením pro ty, kteří preferují použití hnojiv bez přidané chemie. Je to nejnaturálnější způsob, jak zaopatřit půdě zdravou budoucnost navrácením živin do země poté, co je spotřebovaly pěstované rostliny a plodiny. Kompost je také nejlepším základem, jaký rostlinám můžete nabídnout, neboť jeho pozitivní efekt na půdu ve formě potřebných minerálů a živin zvyšujících úrodnost země se odrazí na budoucnosti pěstovaných rostlin.

Pokud i rostlinky či pokojové květiny, které by tyto živiny využily, nepěstujete, kompostování můžete zavést do svého každodenního života už jen z toho důvodu, abyste udělali vše pro zredukování komunálního odpadu, a tím pádem i škodlivých emisí.

Specifičtější využití kompostu se liší v závislosti na jeho věku, resp. od jeho vyzrání. Surovým kompostem nazýváme většinou ten 2-6měsíční, který je z důvodu stále probíhajícího procesu rozkladu využitelný jako mulč kolem porostů. Kompost je v tomto věku příliš silný, a proto se nedoporučuje jeho kombinace s mladými přesadami, které by mohl spálit, a tedy trvale zničit. Naopak vyzrálý kompost ve věkovém rozmezí 6 až 12 měsíců můžete po prosátí využít nejen pro sazenice, ale také pro přihnojení květin, zeleniny, travnatých porostů a jiné vegetace, která živiny z přírodního hnojiva ocení.

Domácí kompost

Správné složení kompostu

I kompostování má svá pravidla, protože jde o tvorbu co nejkvalitnějšího a nejvýživnějšího přírodního hnojiva. V kompostu by měly podstatně převažovat hnědé složky nad zelenými. V nejlepším případě by měly být v poměru 3 : 1. Co to znamená v praxi?

Hnědé složky kompostu jsou ty suché, mezi které se řadí větvičky, piliny, suché části rostlin a listí, ale také vajíčkové skořápky, kartonové kusy a kapesníky. Tyto suché, resp. hnědé „ingredience“ přidávají kompostu potřebný uhlík. Zelené, též nazývané mokré složky jsou většinou obsaženy v zelených částech rostlin, ve zbytcích zeleniny a ovoce a v jejich slupkách. Tyto materiály dodávají kompostu dusík.

Možnosti kompostování – elektrický kompostér, vermikompostér

Mnozí si kompostování spojují se zahradou, protože právě pro šťastlivce, kteří disponují takovým pozemkem navíc, je pořízení vhodného umístění zjednodušeno. V případě zahradního kompostování je důležité, aby na hromadu organického odpadu nesvítilo neustálé slunce a aby nenabývalo nadměrné vlhkosti, která by mohla snížit jeho kvalitu. Zahradní kompost je pak přirozeně zvelebován hmyzem a vzniklými bakteriemi, které urychlují přirozeně probíhající procesy rozkladu a přeměny odpadu na využitelný substrát. Je třeba poznamenat, že je to i nejlevnější způsob kompostování.

Pokud bydlíte v bytě, a nemáte ani zahrádku, komunitní kompostování je pro vás vhodným řešením. Samozřejmě za předpokladu, že vaše bytovka nebo městská čtvrť takovou možností disponuje. Komunitní kompostování vyžaduje správce, kteří dohlížejí na stav kompostu, pečují o něj, promíchávají ho, případně mu dodávají potřebné živiny, jako je například voda během léta, aby kompost prosperoval.

Tato varianta je cenově nenáročná, ale nese s sebou mnoho stanovených zásad ohledně odpadu, kterým lze na kompostoviště přispět. Ty si určují komunity samy. Omezení se zavádějí zejména z důvodu umístění kompostu v blízkosti obytných zón. To způsobuje, že z komunálního odpadu neubývá až tak převratné množství kompostovatelného odpadu jako by si jeden představoval.

Moderní doba přináší moderní řešení. Jinak to není ani při kompostování. Elektrický kompostér funguje na principu naroubovaných bakterií nacházejících se přímo v zařízení, které mají za úkol rozložit potravinový odpad během 24 hodin. Takový stroj disponuje kapacitou 5 kilogramů, avšak nevýhodou je jeho finanční náročnost v souvislosti s nonstop napojením na elektrickou síť a odpadní kanalizaci.

Právě z důvodu kapacity, ale i finančních nároků se elektrický kompostér hodí spíše do restaurací a provozů s veřejným stravováním, kde je snadné naplnit denní kvótu zařízení, a to i díky schopnosti stroje zpracovat vařený potravinový odpad. Aby bylo vzniklé hnojivo použitelné, musí být několik týdnů skladováno, a tudíž vyžaduje další manipulaci, která může být náročná na prostory a další finance.

Do bytu je vhodnější zařízení Sage FoodCycler, který dokáže zpracovat jakýkoli odpad během 6 hodin, přičemž tímto procesem vznikne ihned využitelný kompost bez patogenů. Zařízení je jednak cenově dostupné, ale také nenáročné na obsluhu a prostor, čímž se zavděčí nejednomu obyvateli bytovky. Třeba si uvědomit, že hnojivo, resp. kompost bez přítomných bakterií nedisponuje takovými schopnostmi a účinky jako hnojivo vzniklé řádným kompostováním. Velkou výhodou je ovšem sterilní rozklad organického odpadu bez zápachu a nadměrného hluku.

Vermikompostér

Vermikompostér jako nejlepší způsob bytového kompostování

Vermikompostér je důkazem, že v bytě může vzniknout kompost stejných kvalit jako v zahradě. Postačí vám k tomu velmi designový a do bytu vhodný vermikompostér a speciální domácí zvířátka – kalifornské žížaly, které pečují o rozklad organického odpadu. Princip je jednoduchý. Vermikompostér v podstatě vypadá jako plastová taburetka na nožičkách. Skládá se z několika částí, přičemž vršek je uzavíratelný víkem.

Do prostřední části stačí natrhat kousky novin nebo krabičku od vajec, což slouží jako základ pro násadu žížal. Ideální je hned nasadit alespoň 2 000 až 3 000 žížal, což je cca 2,5 kilogramů těchto malých, pro kompostování prospěšných zvířátek. Následně můžete přidávat bioodpad. Jako základ lze použít i listí, seschlé části pokojových rostlin nebo zeminu. Základ vermikompostéru působí jako místo, kde se mohou žížaly schovat, dokud jim nedopřejete větší vrstvu organického odpadu.

Dolní patro vermikompostéru zůstává prázdné, protože slouží jako nádoba na zachytávání přebytečné vlhkosti. I tento vznikající produkt má své využití. Nazývá se „kompostovací čaj“ a po zředění čistou vodou v poměru 1 : 1 nebo 1 : 2 jím lze zalévat květiny.

Po zaplnění prostředního patra přidejte další. Samotné žížaly nemusíte do přidaného patra vlastnoručně překládat. Na dně každého dalšího patra se totiž nacházejí díry určené k přelézání žížal mezi jednotlivá, pro ně určená patra. Napadla vás otázka, proč právě kalifornské žížaly? Odpověď je jednoduchá. Tento druh žížal je specifický svou rychlostí. Jednak při rozmnožování, ale také při zpracování odpadu, což je pro kompostování více než zapotřebí.

Do vermikompostéru je vhodné házet zbytky zeleniny, ovoce, slupky z těchto plodin, bytové květiny, suché listy, kávovou usazeninu, ale i menší kusy kartonu. Nedoporučuje se do něj vhazovat mastné a slané odpady. Zapamatujte si také, že větší kusy bioodpadu je třeba zredukovat na menší kousky, aby se žížalám odpad lépe zpracovával. Ty totiž organický odpad sežerou a přetvoří ho na hnojivo. Bioodpad tedy slouží jako potrava pro žížaly, ale také jako stavební materiál pro tvorbu bytového kompostu.

Správná péče o žížaly

Nevýhodou vermikompostování je nutná pravidelná a důkladná péče o živé tvory, a tedy o zmiňované kalifornské žížaly, které si jako pomocníky do zařízení nastěhujete. Jsou citlivé na teplotu, a proto byste měli myslet na to, aby se váš vermikompostér nacházel v prostředí s průměrnou teplotou 20 °C. Pokud bude žížalám příliš chladno, mohly by zmrznout. Pokud jim bude příliš teplo, mohou vyschnout.

Z hlediska možného šíření zápachu se vhodným kandidátem pro umístění vermikompostéru rozhodně stává balkon. Ovšem můžete jej umístit i na tmavším, chladnějším místě uvnitř bytu, kde bude mít kompost dostatečný přísun vzduchu.

Co se týče stravy pro žížaly, určitě se potěší čajovým a kávovým usazeninám, slupkám od zeleniny a ovoce, ohryzkem jablek, ale také zelené natě a rozdrceným vajíčkovým skořápkám, které následně dodávají vznikajícímu hnojivu potřebný vápník. Nedoporučuje se je krmit potravinami s výraznou chutí, jako jsou citrusové plody, zázvor a cibule. Ale také jim nesednou kosti, maso, mléčné výrobky, mastné potraviny, olej, sádlo a jiné tuky. Nejlepší je také dohlížet na množství dodávané stravy. Neměli byste jim dávat jednou příliš mnoho potravy, a pak zase nedostatek. Přestože se říká, že tyto žížaly dokáží regulovat své počty na základě množství podávané potravy.

Péče o žížaly v komposteru

Jak se zbavit nebo předejít zápachu ve vermikompostéru

Chcete vědět, jestli se o svůj vermikompostér příkladně staráte? Zkontrolujte, zda se v něm netvoří plísně, případně zda kolem něj nelétají mušky. Nejlepší je také použít čich a hledat jakékoli náznaky zápachu. Pokud zápachy, plísně, mušky nebo bahnitou konzistenci kompostu nezaregistrujete, váš vermikompostér je v dokonalém stavu.

Pokud by přece jen váš bytový kompostér přilákal mušky zápachem, který se šíří v důsledku nadměrné vlhkosti, a tedy i vznikem plísní, stačí do vermikompostéru přidat noviny nebo jiný materiál schopný nasát nadbytečnou vlhkost. Použít můžete vše od toaletního papíru přes krabičku od vajec až po papírové utěrky.

Abyste celému procesu, který končí zápachem a příletem mušek, předešli, pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu hmatem, a tedy stisknutím hroudy kompostu v ruce. Pokud touto jednoduchou a praktickou kontrolou zjistíte, že je váš kompost v bytě příliš suchý, navlhčete jej pomocí rozprašovače.

Pravidelné promíchávání kompostu vám pomůže v kontrole stavu hnojiva, a tedy i odvedené práce vašich žížal, ale také tímto úkonem substrát provzdušníte, čímž se změní distribuce vlhkosti v jednotlivých vrstvách hnojiva. Tak eliminujete možnost vzniku plísní v důsledku nadměrného množství vlhkosti nahromaděného v určité části kompostu.

Zima neznamená stop kompostování

Ve vermikompostéru je žížalám v podstatě jedno, jestli je léto nebo zima. Změnu teploty samozřejmě pociťují, ale přežití žížal a osud zimního kompostování je plně ve vašich rukou. Jak jsme výše uvedli, žížaly jsou zvyklé na pokojovou teplotu, proto byste je měli z balkonu nástupem zimy ihned přestěhovat do vnitřních prostor bytu. Vermikompostér s žížalami se odvděčí, pokud jej uložíte na tmavším, chladnějším místě s potřebným přísunem vzduchu.

Za žádných okolností byste neměli vermikompostér umístit v blízkosti topných těles, která by mohla uškodit nejen kompostu, ale i samotným žížalám a příjemné vůni vašeho příbytku. V zimním období v bytech často dochází k produkci suchého vzduchu, což může negativně ovlivnit žížaly v podobě vyschnutí. Vlhkost byste jim tedy měli dodávat pravidelně ve formě vlhké, resp. zelené potravy. Během zimy se doporučuje pravidelné provzdušňování a kontrola vlhkosti kompostu promícháním, a to alespoň dvakrát týdně.

Jelikož je v bytech vlivem zapnutého topení teplejší, může se stát, že se v blízkosti vermikompostéru objeví mušky. Předejít tomuto problému můžete pravidelnou kontrolou, ale také větráním pomocí pootevření víka vermikompostéru.

V zimním období mají sezónu zejména citrusové plody a různá vánoční jídla, která však žížaly neocení. V souvislosti s citrusy je přijatelné malé množství, protože dodávají kompostu potřebnou vlhkost, ale také mají výraznou chuť, která žížalám nemusí být po chuti. Proto přísun tohoto druhu organického odpadu regulujte.

Vermikompostér na balkoně

Péče o vermikompostér

V případě, že potřebujete z vermikompostéru odebrat kompost dříve než stihnou žížaly zpracovat veškerý přidaný bioodpad, stačí jej vysypat a probrat. Existuje také způsob, který nevyprodukuje nadměrný nepořádek, který byste po odebrání potřebného kompostu museli ještě uklízet. Jednoduše můžete odehnat žížaly z vrstvy hotového substrátu vlivem světla. Nemají ho totiž rady a přiměje je zalézt do útrob spodních vrstev vermikompostéru, které slouží jako skrýš pro tato prospěšná zvířátka. Než se žížaly schovávají, vy můžete bezpečně odebrat potřebné množství hotového kompostu.

V případě, že nepostřehnete nadměrnou vlhkost vašeho substrátu a následně do vlhkého kompostu přidáte další vrstvu bioodpadu, může se stát, že ve vašem vermikompostéru vznikne tvz. pavučinková plíseň. Té se můžete zbavit odebráním plísní postižené části kompostu, nebo pouhým promícháním kompostu. Právě z takových důvodů je nutná pravidelná údržba bytového kompostéru formou promíchávání kompostu.

Jak vyrobit kompostér do bytu

Pokud nechcete vyhazovat peníze za designové vermikompostéry a navíc se také starat o „hladové krky“ tisíců žížal, vhodným řešením je zhotovení vlastního bytového kompostéru. Postačí vám k tomu dvě plastové nádoby, které budou těsně přiléhat. V jedné z nich je třeba vyvrtat sérii otvorů po okrajích vrchní části. Tyto otvory slouží k proudění vzduchu, který je nutný pro správný rozklad organického odpadu.

Otvory je třeba vyvrtat do stejné nádoby i ve spodní části. Tyto dírky by měly být rovnoměrně rozloženy, protože budou sloužit k odtékání nadbytečné vlhkosti do druhé plastové nádoby. Odtečenou tekutinu lze využít jako tekuté hnojivo pro zalévání květin. Plastovou nádobu s otvory vložte do nádoby bez otvorů, přičemž na dno děrované nádoby je třeba jako základ nasypat určitou vrstvu zeminy. Na půdu už jen položit nějaký sací materiál, jako jsou noviny, karton nebo piliny. Po přidání rozložitelného bioodpadu nezapomeňte řádně uzavřít nádobu příslušným víkem, aby proces rozkladu nepřilákal mušky.

Otázky a odpovědi – FAQ

Nenašli jste v článku to, co jste hledali? Nezoufejte, protože jsme si pro vás v sekci otázek a odpovědí připravili několik zajímavých detailů ohledně kompostování v bytě. Pokud ani tam nenacházíte potřebné informace, neváhejte nám své otázky položit v sekci komentářů. Vždy se je snažíme zodpovídat co nejdříve.

Pokud nechcete kompostovat, ale stále vám záleží na oddělení organického odpadu od běžného komunálního odpadu, nejlepší volbou je zakoupení provzdušněného kompostovacího koše. Do něj je třeba zakoupit biologicky rozložitelný kompostovatelný sáček, který zajišťuje bioodpad před nadměrnou vlhkostí, ale také brání v šíření zápachu. Sáček po naplnění stačí poté vyhodit do nejbližší hnědé nádoby určené na odpadky organického charakteru.

Hlavní příčinou může být přeplňování kompostéru, k čemuž by nemělo nikdy docházet, protože přeplněný stav spustí domino efekt ve formě vzniku nežádoucích plísní, následné produkci zápachu, který zase přiláká mušky. Žížaly v kompostéru dokáží denně zpracovat 250 až 500 gramů organické potravy. Dohlédněte tedy na to, abyste je nepřekrmovali.

Pokud ve vašem bytovém kompostéru zpozorujete malé množství plísně, postačí kompost jednoduše promíchat. Větší množství plísně však již dokáže nadělat šarapatu, a proto je třeba postiženou vrstvu kompostu co nejdříve odstranit, aby se plíseň dále nešířila.

Žížaly v komposteru prý dokáží regulovat své počty na základě množství dodávané potravy. Pokud jim dáte příliš mnoho potravy, začnou se rozmnožovat, aby ji zvládali zpracovávat. Pokud jim dodáte málo potravy, jak už to v případě vaší absence z důvodu dovolené bývá, své počty přirozeně zredukují. No zcela bez přísunu potravy dokáží vydržet až 1 měsíc. V případě, že z domu odjíždíte na delší dobu, svěřte svůj vermikompostér do péče spolehlivého člověka ve vašem okolí.

Ďalšie články z kategórie Domácnost

Vaše hodnocení:
(92.2%)